Mezi základní práva a povinnosti zaměstnavatele patří kontrola zaměstnanců při výkonu práce. Na druhou stranu může způsob a rozsah takové kontroly nepřiměřeně zasahovat do soukromí zaměstnanců, které je chráněno i na pracovišti. V jakých případech umožňuje zákoník práce zaměstnance monitorovat? Jak tyto případy upravuje GDPR? Jak na tuto otázku pohlíží české a mezinárodní soudy?

Zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje povinnost zaměstnavatelům s více než 25 zaměstnanci zaměstnat nejméně 4 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu pracovníků. V případě nesplnění je zaměstnavatel povinen odebírat výrobky a služby ve stanovené výši od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením, nebo odvést povinnou platbu do státního rozpočtu. Zaměstnavatelé s méně než 25 zaměstnanci tuto povinnost nemají, k zaměstnávání osob se zdravotním postižením jsou všichni zaměstnavatelé dále motivováni slevou na dani a dalšími pobídkami. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením a osob znevýhodněných má však svá specifika, stanovená právní úpravou. Vyznačuje se také specifickou podporou státní politiky zaměstnanosti v této oblasti. Tato úprava navíc doznala v od 1. ledna 2018 několika změn. Zorientujte se v této problematice a využijte potenciálu, který platná právní úprava zaměstnavatelům nabízí.

ZOBRAZIT VŠE    1 2 3 4